Tisková zpráva Pravoslavné církve v českých zemích k situaci v Národním památníku hrdinů heydrichiády v Resslově ulici v Praze.

V květnu 2016 vypršela platnost smlouvy o provozu Národního památníku hrdinů heydrichiády, uzavřená před 20 lety mezi Pravoslavnou církví v českých zemích a hlavním městem Prahou. Nejednalo se o smlouvu o pronájmu prostor krypty ani jiných prostor (žádná smlouva o pronájmu nevypršela), nýbrž o smlouvu, která upravovala fungování a financování památníku. Systém, jenž byl nastaven hlavním městem Prahou, se ve smlouvě explicitně zakládal na financování provozu památníku ze vstupného a každoročním příspěvku Prahy, přičemž většinu nákladů mělo pokrývat právě vstupné.

Samotné prostory, kde se památník nachází, jsou a vždy byly nedílnou součástí katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje, který pravoslavná církev od dob první republiky bohoslužebně užívá. Krypta chrámu nikdy nebyla samostatnou či oddělenou – ani v právním, ani v praktickém ohledu. Krypta a chrám jsou z podstaty věci jedno a totéž, tvoří nerozdílný celek.

Už raná křesťanská církev v prvních staletích s velkou úctou sloužila bohoslužby na hrobech mučedníků. Proto krypta pod chrámem sv. Cyrila a Metoděje je pro pravoslavné věřící v pravém slova smyslu místem posvátným. I vzhledem k tomu, že není známo místo pohřbení pravoslavných mučedníků (po popravě byly jejich tělesné ostatky uloženy neznámo kam), je krypta považována za jejich symbolický hrob.

Památník není a nikdy nebyl právním subjektem, tím je Pravoslavná církevní obec v Praze 2 (tj. farnost katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje), která památník posledních dvacet let provozovala. Tedy pracovníci, kteří působí v památníku, jsou zaměstnanci výše zmíněné Pravoslavné církevní obce, nikoliv památníku. Nikomu z nich nebyla dána výpověď (jednostranné rozvázání pracovního poměru).

Je třeba si uvědomit, že památník byl založen hrdinským činem českých pravoslavných duchovních a laiků v roce 1942 – nebojácným utrpením mučedníků a jejich prolitou krví, nikoliv jednotlivci v devadesátých letech. Památník je připomínkou hrdinství českého národa a role české pravoslavné církve.

Současné vedení Pravoslavné církve v českých zemích vidí jako svůj klíčový cíl optimalizaci fungování památníku a zajištění důstojnější budoucnosti památníku, který dlouhá léta spravovali (a dodnes spravují) zaměstnanci bez odpovídající odborné kvalifikace, navíc při neadekvátních nákladech na mzdy.

Vstupné do památníku zrušil dne 1. 7. 2016 svým rozhodnutím arcibiskup pražský a českých zemí, jenž vždy považoval vstupné za nemístné, avšak bral ohled na námitky bývalého děkana katedrálního chrámu, že vybírání vstupného, které vždy beze zbytku šlo na platy pracovníků památníku, je povinností, již stanovovala smlouva s hlavním městem Prahou. Památník ve správě pravoslavné církve tedy může a bude moci každý navštěvovat bezplatně.

Památník není a nikdy nebude zdrojem příjmů. Díky kryptě přichází do chrámu mnoho návštěvníků i z řad nevěřících, kterým se církev může představit v pozitivním světle, a pro mnohé je to první setkání s pravoslavnou církví, někdy i křesťanskou vírou, která je základem naší evropské civilizace, obecně. Jakékoliv obohacování se z provozu krypty by bylo proti poslání památníku, v němž se připomíná nezištná oběť hrdinů, i proti poslání církve, která má přijímat každého s otevřenou náručí.

Kontakt pro další informace: info@pravoslavnacirkev.cz, tel: 606 914 916 (sekretariát arcibiskupa pražského a českých zemí)