Ve jménu Otce i Syna i Svatého Ducha.

Dnes je druhá neděle Velkého spasitelného půstu. Každá neděle v půstu je zasvěcena nějaké události nebo nějakému světci. Dnešní neděli zasvětila Církev památce jednoho z významných teologů a asketů – ctihodnému Řehoři Palamovi.

Proč? Čím si tento svatý zasloužil, že jeho jménem Církev pojmenovala tuto neděli?

První neděle, jak si pamatujeme, byla zasvěcena události, kdy Církev oslavovala své vítězství nad herezí – nad ikonoborectvím a ostatními herezemi. Tím nám chce Církev ukázat svou dogmatickou pravdu, věčnou pravdu, která přebývá jediné v ní. Když chceme být spaseni, musíme znát učení Církve a jít její spasitelnou cestou. Dnes nám Církev nabízí životní příběh člověka a jeho učení o možnosti poznání Boha; člověka, který ukázal cestu spasení svým životem a slovy vysvětlil, co máme dělat, abychom dosáhli spasení. Vlastně vysvětlil, v čem spočívá spasení. Byl to světitel Řehoř Palama.

Jeho životní příběh je dramatický. Pocházel z rodiny senátora. Tatínek mu zemřel, když mu bylo pět let. Další výchovou procházel při dvoře cařihradského císaře Andronika. To znamená, že jeho rodina byla ve společnosti vysoko postavena. Ale přesto, že měl obrovské možnosti být čelným představitelem státu, ve dvaceti letech všeho nechal a odešel na Svatou horu Athos, kde se stal mnichem. O tom, že jeho rodina byla zbožná, svědčí i fakt, že mnišství přijal nejen on, ale i jeho maminka a všichni sourozenci – dva bratři a dvě sestry. Časem se stal významným teologem a praktickým asketou.

Hlavním bodem jeho učení je tvrzení, že člověk může poznávat Boha. Existuje tvrzení, že člověk jako tvor nemůže poznat, pochopit svého Stvořitele, protože na to nemá. Řehoř Palama říkal, že když se člověk přiblíží k Bohu očištěním přes plnění jeho zákona a stálou modlitbou, vidí Boží světlo. Toto světlo pojmenoval jako nestvořené, takové, co vychází ze samého Boha a je Jeho energií. Přes vidění tohoto světla člověk poznává Boha. Právě toto  Světlo viděli apoštolové na hoře Tábor, když se Ježíš Kristus před nimi proměnil. Řehoř Palama tvrdil, že na Athose v jeho době bylo hodně mnichů, kteří měli takové zkušenosti.

Proti němu se postavil mnich ze Západu, z Kalábrie (Itálie), Varlaam, který kritizoval podobný názor a tvrdil, že člověk nemůže poznat Boha. Podle něho to jsou všechno duchovní fantazie. Tak vznikly takzvané palamitské spory. Církev časem zaujala pozici Řehoře Palamy.

Ale proč právě dnešní neděli zasvětila tomuto svatému? Protože nám chce  připomenout , že úkol půstu je v očištění od hříchu a sblížení s Bohem. Že každý člověk má možnost poznat Boha, ale potřebuje se k Němu přiblížit – a to je možné jen přes očištění a modlitbu. Je to podobné, jako kdybychom chtěli poznat běžce, to, co on prožívá během příprav na závod a během samotného závodu. Abychom ho aspoň trošku pochopili, měli bychom se s ním spojit, a to tak, že bychom měli prožívat to, co prožívá on. To znamená, že bychom museli trénovat jako on a nakonec se zúčastnit zápasu. A tak aspoň trošku pochopíme běžce.

Podobné je to i s naším Tvůrcem. Když se začneme chovat podle jeho přikázání, víc s Ním komunikovat přes modlitbu, tím víc a víc se Mu budeme připodobňovat a přijde okamžik, kdy Bůh se ukáže i nám přes svou energii a své konání. Není možné poznat Boha racionální cestou, jenom rozumem. Je to jenom teorie, slova. Poznání znamená spojení. Přes spojení se člověk stává podobným svému Spojenci, a proto rozumí svému Spojenci.

Církev nás dnes vyzývá vzpomenut svatého Řehoře Palamu a jeho učení o poznáni Boha proto, abychom věděli, k čemu je toto postní období. Očištěním se připravujeme k setkání s Nejčistším. K svátku Jeho Vzkříšení. K svátku patří dar. Nejlepším darem pro Vzkříšeného Spasitele bude naše očištěné srdce. Srdce čisté stvoř ve mně Bože a ducha pravého obnov v nitru mém. Amen.

o. Vasilij Čerepko